O skupine Korn píše hudobní publicista Petr Korál

Korn představují jednu z nejdůležitějších tvrdých kapel 90. let. Už její první eponymní album z roku 1994 znamenalo svým způsobem převratný počin, protože Korn přišli s do té doby nejen zvukově neznámým pohledem na metalovou muziku. Opravdový komerční průlom však znamenala až druhá deska Life Is Peachy (1996), jejímž prostřednictvím skupina kolem charismatického zpěváka Jonathana Davise definitivně vyprofilovala svoji hudební tvář a stala se jedním z pomyslných otců-zakladatelů nového stylu, kterému se začalo říkat nu-metal. Korn se stali jednou z nejúspěšnějších a zároveň i kritikou nejuznávanějších skupin moderní rockmetalové generace, která se už jen pramálo hlásila k tvůrčím postupům a všemožným klišé příznačným pro hard & heavy ikony předcházejících dvou dekád. Její vliv na celý zástup nastupujících mladých kapel té doby je naprosto neoddiskutovatelný. Byli to právě Korn, kteří povýšili podladěný zvuk sedmistrunných kytar na pomyslný nový zákon…

I ta nejinvenčnější hudební mašina se ale časem – vcelku logicky a pochopitelně – tu více, tu méně zadrhne a nahrávky Korn z nového tisíciletí, třebaže si udržovaly poměrně vysokou uměleckou úroveň, už působily do jisté míry jako nastavování sice pořád chutné, leč dost podobné kaše. Korn však před časem nejenže ustáli odchod kytaristy Briana Welche zvaného Head (který mimochodem vystoupil na loňském ročníku Trutnov Open Air Music Festivalu), ale především vloni učinili zásadní krok k tomu, aby aspoň na chvíli zase určovali progresivní trendy. Důkazem je nové album The Path Of Totality. Korn se na něm spojili s producenty ze sféry módního žánru zvaného dubstep včetně uznávaného a Grammy oceněného Skrillexe a výsledkem je opravdu novátorsky znějící deska spojující dva zdánlivě protikladné hudební světy. Ne že by tu pokusy zkombinovat metal či hardcore s eletronickou taneční muzikou už v minulosti nebyly, ovšem Korn zvolili zase trochu jiný přístup a navíc dokázali, že fúze nabroušených kytar s dubstepovými spodky nemusí být jen samoúčelným „experimentem pro experiment“, nýbrž že může být funkční a životaschopná.

Každopádně koncert Korn na letošním trutnovském festivalu považuji za další potvrzení jakési nepsané tradice, kdy na akci, která má po čertech daleko k metalové přehlídce, téměř každý rok vystoupí jako osvěžující bonbónek i nějaká řádně tvrdá a nabušená parta a sklízí u tamějšího tolerantního publika ohromný úspěch. Korn se tak přiřadí k Faith No More, Sepultuře, Soulfly, Mötorhead, Arch Enemy, Sucidal Tendencies, Fear Factory, Moonspell a dalším, kteří již vystoupení ve specifickém podhorském ležení okusili a náležitě si ho užili.


Značky: ,