8.6 C
Slovakia
sobota, 5 decembra, 2020
Festivaly JAZZFESTBRNO 2015 - Zeurítia, Miriam Bayle

JAZZFESTBRNO 2015 – Zeurítia, Miriam Bayle

Čtvrtý koncertní večer minulého týdne a v celkovém pořadí devátý večer Jazzfestu Brno tentokrát patřil něžnému pohlaví.

Vendula Šmoldasová alias Zeurítia s sebou přivezla hudbu jako stvořenou pro nedělní večer. Písně, které našeptávaly, abyste nikam nespěchali, vás jemně hladily po uších. Byla to oáza odpočinku po náročném týdnu. To je ale asi tak všechno. Sice odpočinkové a aranžérsky dobře zvládnuté skladby, avšak v nepříliš kvalitním provedení. Zdálo se, jako by se kapela sešla po delší době a nestihla se úplně sehrát. Koncert působil nejistě a detaily nebyly dotaženy. Mnoho improvizací v průběhu skladeb byly spíše takovým pokusem, jestli to vyjde, než aby podpořily potenciál, který se nabízel. Výjimkou byl jen Jakub Zomer hráč na hammondy, který své sóla sázel s naprostou jistotou a odhodláním, které bylo vždy také publikem náležitě oceněno. Dalším kamenem úrazu byla komunikace na pódiu, která mně osobně přišla dost neprofesionální. Zatímco probíhalo klavírní sólo, tak se zpěvačka s kytaristou vybavovali. Takže hudba rozhodně měla co říct, avšak provedení a muzikantské řemeslo by příště mohlo být lepší.

To Miriam Bayle vše vzala z úplně jiného konce. Její pódiová prezentace působila naprosto uvolněně a byla si jistá v každém tónu. Čišela z ní spokojenost a radost, kterou s chutí předávala publiku, a podle potlesku bylo slyšet, že se každý náramně baví. V pauze mezi skladbami dokázala výborně pobavit a tak vytvořit nezaměnitelnou atmosféru. Kapela společně s hosty Adamem Tvrdým na kytaru (který vystupoval v Alterně minulou středu se svým vlastním projektem) a Radkem Zapadlem na tenor a soprán saxofon (kterého jsme mohli již také vidět v quintetu Jaromíra Honzáka minulý čtvrtek) šlapala jako dobře namazaný stroj. Výrazná rytmika Dano Šoltise ve spojení s perkusionistou Vítem Halškou tvořila základní stavební kámen, na kterém ostatní mohli postavit svou hru a improvizace. Kvalitu těchto hudebníků tvoří hlavně dlouholeté zkušenosti a nadhled, proto je vždy nádhera vidět tyto muzikanty hrát a učit se od nich. Co se týká Miriam, tak ta ukázala jasně najevo kdo je tady královnou a proč jí tento titul právem přísluší. Ve všech hlasových polohách jí to slušelo a při scatování jsem se nestačil divit. Zkrátka klenot, kterého bychom si měli vážit.