Po poslechu této desky mám mizerný pocit, protože mi přijde, že kapel, které znějí jako Got blue balls je v našich končinách mraky a bohužel se na tom dlouho dobu nic nemění. Vždy se tyto kapely charakterizují podobnými vlastnostmi a prvky, které ve své hudbě využívají…
Deska Counting the days by mohla být takovým zdárným příkladem toho, jak zní moře českých kapel, které objíždí všelijaká zákoutí naší země. Otvírák desky je klišé jak vyšité. Stokrát ohrané rytmické koncepty, do toho plytké harmonicky nic neříkající melodie. Zpěv (pokud to tak mohu nazvat) je naprostá katastrofa, je to vlastně jen bezbarvý monotónní řev, který se po celou desku nikde nevyvíjí, takže vás z něho za chvíli začne bolet hlava.
Got Blue Balls – Counting the Days
Zbytek desky jede ve stejném duchu jako skladba úvodní. Střední tempo skladeb začne postupně nudit a vše se slije do jednoho hrnce. Žádná skladba nevyčnívá tak, aby zaujala a donutila mě aspoň trochu přehodnotit ten mizerný pocit, který mě po celou dobu poslechu naplňoval.
Got Blue Balls – Devils side
Přijde mi, že dnes chtějí všichni mít kapelu a hrát. Jenomže nikomu se již nechce investovat čas do hudebního vzdělání a do toho, aby nejprve nabral dostatečnou úroveň na svůj nástroj, aby byl schopen mít nad hudbou nadhled a tvořit muziku, která má co říct a zahřeje u srdce.
Got Blue Balls – Mirror
Lepší by bylo, kdyby tito lidé byli fanoušky svých oblíbených kapel a tak hudební scénu podporovali z druhého konce. Jediné pozitivní na desce je příjemný umělecký obal, který je jedinou světlou tečkou mezi hudební prázdnotou.
