Tak od této americké metalcorové bandy se tímto čtvrtým studiovým albem nic nemění a čeká vás opět pořádná frázovací palba. Kapela od svého vzniku v roce 2004 ušla dlouho cestu, na které se, desku od desky zlepšuje a vylaďuje svůj hudební styl.
Typický melodický vokál, díky kterému jsou blessthefall tím čím jsou, samozřejmě nechybí ani na aktuálním albu. Přijde mi však, že mnohem více jako kdy předtím melodický vokál není jen nějakým doplňkem, ale plnohodnotným stavebním kamenem skladeb.
Oproti předchozím deskám také vnímám posun ve struktuře skladeb, která je teď více komplikovaná. Také frázování je na desce někdy více, než je žádoucí. Co se týká přímo kytar, tak ty mi hodně připomínají aktuální desku August Burns Red – Rescue and Restore.
Blessthefall – Hollow Bodies
Celkově na desce cítím více vlivů, například také trochu The Devil Wears Prada, protože se na albu objevuje trocha elektroniky či klavíru, což u blessthefall nebylo až tak zvykem. Avšak tyto novinky albu vůbec neškodí, naopak zpestřují skladby v moři frázovaček.
Blessthefall – Exodus
Zvuk desky je nekompromisní, myslím, že k většině americké metalcorové produkce není zvukově co dodat. Všechno nádherně čitelné, krásně zakulacené a vyvážené. Oproti předchozí desce Awakening, aktuální Hollow Bodies ještě více zvukově dýchá, je více dynamicky otevřená.
Blessthefall – document behind the scened of Hollow Bodies
Když desku pojmu jako celek, možná bych jednu či dvě skladby s klidným srdcem vyhodil (protože plní funkci vaty) a deska by dostala ještě trochu jiný šmrnc. Hold méně je někdy více.
| autor: Erik Hajtmánek
