Přiznám se, že jsem vždy jen zaslechl název této kapely, ale nikdy jsem se k ní přímo nedostal. Je to tedy moje první setkání s jejich hudbou. Takže jsem nevěděl, co mě při poslechu čeká. Třetí studiová deska v průběhu čtyř let, to je docela služná bilance. Jde zřejmě o kapelu, která neusnula na vavřínech při svých prvních úspěších.
Úvodní skladba Za sklom mě příjemně pohladila. Jemné decentní aranže, které doprovázely zajímavý text, vskutku dobrý start. S tímto naladěním jsem se těšil i na další skladby, ale ty už tak chytlavé nejsou. Mají tendenci zachovat si vlastní tvář, ale po cestě na sebe nachytávají trošku mainstreamové tendence. Nechci tím říct, že nachytat líbivost, je vždy špatně, ale v tomto případě to úplně nevyšlo.
Korben Dallas – Za sklom
Album pro mě pokračuje v jakémsi mlhavém oparu, kde sice úplně nevím, kam přesně směřuje, ale cesta je mi povědomá, někdy už jsem tudy šel. Navzdory tomu všemu deska působí vyrovnaně a klidně, nikam nespěchá. I když nějaký rychlejší kousek pro oživení by se opravdu hodil.
Korben Dallas – Vždy
Ani Jana Kirschner ve skladbě Spolu nemá nijak výraznou roli, aby dopomohla desce se vymanit z poměrné monotónnosti. Nechci však, aby recenze vyzněla jen kriticky, samozřejmě, že deska své kvality má. Jednou z věcí, která se mi zamlouvá, je pěkný zakulacený zvuk, kde jsou dobře čitelné všechny detaily.
Korben Dallas & Jana Kirschner – Spolu
I booklet je udělaný zajímavě. Spojení textu s danou fotografií, vytváří mimo hudbu další samostatný příběh. Celkově se dá říci, že vše kolem alba je kvalitní a zaujme, jen samotná hudební náplň není už tak silná složka jako všechny ostatní kolem.
| autor: Erik Hajtmánek
