Rozhovor s Jiřím Macháčkem k jesennému turné MIGEM K LIDEM

Jiří Macháček v rozhovore priblížil aktuálne informácie k turné Migem k Lidem. 

Jedete na další turné v pořadí s názvem MIGEM K LIDEM. Kdo vymýšlí názvy, choreografii, kostýmy, že se nikdy neopakujete?

„Že se nikdy neopakujeme, nemusí být vždy tak úplně pravda. Ale budiž. Kupříkladu název MIGEM K LIDEM se vyvinul z původního MIGEM K BOHU BLÍŽ. Tak jsme chtěli naše turné pojmenovat, když jsme se dozvěděli, že i narychlo založená církev se bude moci ucházet o svůj podíl v církevních restitucích. Církev se nám však, díky Bohu a naší lenosti nepodařilo naštěstí založit. Takže abych odpověděl na otázku, vymýšlíme to kolektivně“.

 

Na co se můžeme na koncertech turné MIGEM K LIDEM těšit?

„To je dobrá otázka. My na ni vždy odpovídáme: těšte se na nás, my se na vás taky těšíme. Poněvadž netěšit se by byl hřích, že?“

 

Nějakou dobu již mluvíte o dalších nových skladbách? Už přišel jejich čas?

„Rozhodně přišel. A ony jsou zde. Takže k věci. Připravujeme dva až tři nové kusy. Chodíme denně do zkušebny a dobrušujeme výsledný tvar. To vám bude krása, už se nemůžeme dočkat“.

 

Jak skládáte? Je dřív hudba nebo text či obráceně?

„Vycházíme z toho, že už to všechno někde dávno je. Jde o to TO jen objevit.“

 

A co grafika plakátu?

„Tak to víme náhodou docela přesně. Plakát nám navrhnul pan Matěj Polák. Jistě vám neunikla shoda jeho příjmení, s příjmením našeho milovaného a stále ještě kudrnatého hudebního skladatele a kytaristy Poláka Tomáše. Není to náhoda, Matěj je totiž Tomášův syn. Asi si říkáte, že jde o protekci. Ano jde. A co je vám vlastně do toho, že?“

 

Proslechly se zvěsti, že už jste se chtěli rozejít a pak jste zjistili, že by neměl, kdo hrát. Jak vám to vůbec funguje po tolika letech? Vlastně kolika?

„Tak na pokraji rozpadu se po čtrnácti letech existence přece nachází každá normální hudební skupina, ne?“

 

Pamatujete si ještě na váš první koncert? Jaké to bylo, kde a kdy.

„Bylo to v klubu ROXY v lednu roku 1999. Byl to samozřejmě tristní a bizarní zážitek, jak už tak první koncerty bývají. Já (Jirka) si z toho pamatuji jen to, že jsem měl na sobě lyžařské rukavice, a že mi bylo horko na ruce. Měli jsme hotových celkem šest písní a hráli jsme je dvakrát, některé i třikrát. Rádi na to vzpomínáme.“

 

Máte nějakou skupinově nejvíce a nejméně oblíbenou skladbu?

„Ne“.

 

Čí slovo v kapele je to hlavní?

„Záleží na tom kdo jakou zbraň má zrovna u sebe“.

 

Kromě aktuálního podzimního turné víte už, co budete dělat příští rok? Vyrazíte koncertovat i do zahraničí?

„To samozřejmě záleží na výsledku šňůry MIGEM K LIDEM. Jestli diváci kupříkladu vůbec nedorazí, tak se může snadno stát, že si příští rok už nevrznem ani u nás doma, natož někde v zahraničí.

 

Máte nějaký vzkaz pro fanoušky?
 „Ano máme“.

Mohlo by ťa zaujímať

post-hudba – Bolo zábavné vracať sa k našim starším textom a spracovať ich nanovo

Post-hudba oslavuje pätnásť rokov existencie netradične – namiesto výberovky sa rozhodla nanovo prepracovať vlastné skladby a ukázať ich z úplne inej perspektívy. V rozhovore...

Jana Kurucová – K spevu neoddeliteľne patrí fyzická aj psychická kondícia, na javisku nestačí len dobre spievať

Operná mezzosopranistka Jana Kurucová patrí medzi lektorky Eugen Suchoň Masterclasses, ktoré sú súčasťou festivalu Viva Musica!. V rozhovore približuje, akú hodnotu majú majstrovské kurzy...

Adriana Kučerová – Spevácke kurzy sú priestor na konfrontáciu rôznych speváckych techník a interpretácii

Majstrovské spevácke kurzy Eugena Suchoňa, ktoré sú už druhý rok súčasťou festivalu Viva Musica!, ponúkajú mladým interpretom jedinečnú príležitosť učiť sa od renomovaných slovenských...

Ana-Carmen Balestra – Spoločnosť ani krása nikdy nie sú len jednou vecou. Rovnako by nemali zostať oddelené ani hudobné štýly

Sopranistka Ana-Carmen Balestra patrí k výrazným talentom mladej opernej scény. Na festivale Viva Musica! vystúpi v záhrade Domu Albrechtovcov s komorným triom, ktoré prepája...