8.6 C
Slovakia
nedeľa, 20 septembra, 2020
Home Reporty Druhý český koncert Herbieho Hancocka dopadol na výbornú

Druhý český koncert Herbieho Hancocka dopadol na výbornú

???????????????????????????????

Druhá návštěva České republiky a první zavítání do Brna, to jsou parametry, které zdobily očekávaný koncert jedné z největších jazzových legend. Tohoto inovátora nadčasových hudebních zvuků doprovodili ti nejlepší z nejlepších.

Za bicími nikdo menší než Vinnie Colaiuta, baskytaru obstarával James Genus a o kytaru a vokály se postaral, Lionel Loueke. Tuto hvězdnou sestavu hala Vodova netrpělivě očekávala a přivolávala svým hlasitým potleskem již několik minut před oficiálním zahájením.

Herbie Hancock – Rockit


 

Vystoupení začíná příchodem Vinnieho Colaiuty, ke kterému se za zvuku drtivého bubenického groovu postupně přidává James Genus a Lionel Loueke, až po chvíli dojde na samotného mistra a koncert začíná nabírat na otáčkách. Skvělý nástup kapely trochu sestřelil nepříliš vyvážený zvuk, ale po pár minutách se vše ustálilo a nic již nebránilo tomu si koncert plně vychutnat.

Herbie Hancock – Hardrock


 

Kapele to šlapalo a bylo vidět, že jsou v dobrém rozpoložení, což potvrdil i samotný Herbie ve svých proslovech mezi skladbami. Jeho humor, jak slovní, tak hudební celou akci příjemně okořenil. O virtuózních výkonech všech zúčastněných není třeba vůbec hovořit, avšak i přesto na mě koncert působil trochu schizofrenně. Vystoupení nechci rozdělovat do skladeb, ale spíše na části. Tou první části byly výborné šlapavé groovy pasáže, které mě neskutečně bavily a kdyby koncert obsahoval jenom tohle, bylo by to naprosto dokonalé. Druhá strana mince však byly unylé pasáže, kde se na můj vkus až přehnaně sólovalo nebo se vytvářel jazzový chaos, kterého nejsem zastáncem a nejsem schopen ho nijak hudebně uchopit a pochopit. To však bude názor jen mě, jako ne příliš jazzového fanouška. Třetí části byly pomalé táhlé pasáže, při kterých jsem nebyl schopen svou pozornost udržet, a hlavou mi běhaly zcela jiné myšlenky.

Herbie Hancock – Autodrive


 

Když to však zhodnotím komplexně, tak ve finále jsem velmi spokojen, protože vidět legendu světového formátu se skvělou kapelou v zádech je zážitek, který se jen tak opakovat nebude. Navíc skvělá hudební škola pro každého muzikanta, který touží po tom se rozvíjet směrem kupředu, protože podnětů k přemýšlení a kreativitě bylo na tomto koncertě do sytosti.