8.6 C
Slovakia
piatok, 28 marca, 2025
spot_img

Debut Fall A Prey-metalový nářez s poselstvím rozhovor

spot_img

Mají to k sobě daleko. Vrásky na čele jim to ale nedělá, protože jen počtem kilometrů. Hudebně jsou si o to blíž, naladění na stejnou metalovou vlnu. Důkaz? Premiérová deska Atheist.

Fall A Prey. Pánové Tomáš Čech, Ondřej Longa, Tomáš Komenda a Petr Nohavica, co o sobě letos dávají pořádně vědět. V branži vyhlášenou soutěží Rockaréna Líhní prošli jako nůž máslem a dokráčeli až na bronzový stupínek, právě teď předhazují fanouškům to nejlepší z jejich pětileté historie. Album, co se české trashmetalové konkurence nemusí bát, naopak. Povedené cédéčko může směle nést označení výjimečné, a to nejen díky vnitřnímu poselství, co nese.

Křest „potomka“ kapely je na programu už v sobotu 23. července ve Vyškově ve venkovním areálu hospody U Tribuny. Na cestu k fanouškům ho vyprovodí taktéž domácí Wake Snakes či Systems Of A Down Revival. Během finálních příprav na přelomový večer jejich produkce si kompletní Fall A Prey udělali čas na rozhovor.

Začneme „od lesa“. Představíte se nám hudebně?
Tomáš Č.: Fall A Prey je heavy a trash metalová kapela, která vznikla už v roce 2006. Od té doby jsme prošli mnoha různými změnami v sestavě, z té původní jsem zůstal vlastně jen já. Ale vše se vytříbilo, vyladilo a ta aktuální je moc dobrá. V ní jsme taky nahráli teď v březnu naše debutové album a to právě vychází. Ohledně nástrojů celou dobu beze změn, bicí, dvě kytary, basa.

Proč Fall a Prey?
Tomáš Č.: Znamená stát se obětí nebo kořistí něčeho a my jsme rádi obětí hudby, proto Fall A Prey. Jmenujeme se tak už od začátku existence kapely, tenkrát vznikl ten nápad a bylo do začátku jasno.

Hrajete trash metal, proč zrovna on? Máte nějaké hudební vzory?
Tomáš Č.: Trash metal je syrový, agresivní, na nic moc si nehraje. Prostě nejde s komerčními trendy, a to se nám líbí. Jak vznikl v osmdesátých letech, tak vypadá i dnes, za to ho máme rádi. Co se týká vzorů, tak snad Metallica, Slayer, ale jsme a zůstaneme sví.

Máte za sebou úspěšné tažení soutěží Rockaréna Líheň 2011. Mezi stovkami amatérských kapel jste skončili na třetím místě. Jaké z toho máte pocity?
Ondřej: Trochu smíšené. Určitě jsme byli rádi, že jsme se utkali s takovou hromadou kapel, myslím si, že jich  bylo přes čtyři sta a zvládli jsme to skvěle. Dostali jsme se až do finále, takže z tohoto pohledu není co řešit. Na druhou stranu musím hned dodat, že nás trochu štval internetový systém hlasování. V podstatě nešlo v prvé řadě o kvalitu hudby, a jak se líbí, ale kdo si sežene víc hlasů a lidí, co budou hlasovat. Je to sice pro všechny stejné, ale není to podle nás úplně fér.

Tomáš K.: Taky si myslíme, že do této soutěže by se kapely už neměly vracet. Když už tam byly v minulosti, měly by být v dalším levelu, dělat něco jiného. Měla to být soutěž pro amatérské kapely a začátečníky a přitom se tam přihlásili i ti, co měli už některým vydavatelstvím vydaný singl nebo i několik CD. A koncertovali už třeba patnáct let. Neproběhla na začátku taková ta potřebná selekce změřitelného.

Takže spíše negativní dojmy?
Tomáš Č.: To zase ne, nechceme, aby to tak vyznělo. Jsme moc spokojeni s našim výsledkem. Ani nás nenapadlo, že bychom se dostali takhle daleko. Byli jsme ve finále, hráli nás v rádiu, trochu jsme se dostali do povědomí lidí, kteří by nás jinak třeba ani neslyšeli. Takže díky, Ondro, za šanci.

Tomu nerozumím, jak to vlastně bylo?
Ondřej: No, účinkování v Rock Aréně byla vyloženě nahodilost a v podstatě můj počin. Vlastně bez vědomí ostatních z kapely jsem poslal singl pořadatelům s přihláškou a až po prvním výběru jsem oznámil, že jsme v soutěži. Takže to byl takový dáreček pro ně. Ale spíš výjimka, moc se do takových soutěží nehrneme.

Tomáš Č.: Snad pokud by byla nějaká příležitost být v soutěži jen žánrově podobných kapel, tak možná ano. Ale pokud vím, takových soutěží je málo, takže už asi ne.

Kluci, pokud se nemýlím, máte to k sobě geograficky docela z ruky, snad jen Ondra je z Vyškova, kde teď zkoušíte. Jak to zvládáte?

Tomáš K.: To jo, Ondra to má v pohodě. Jinak já jsem z Lubnice, vesnice u Znojma, Tomáš Čech je z Valašského Meziříčí, žije ale v Německu a Petr je ze Žašové, to je také u Valašského Meziříčí. Nikdy to ale nějak zásadnější problém nebyl. Když byla zkušebna dřív  v Brně, bylo to ideální. A Vyškov, to je minimální zajížďka, zato úžasná zkušebna.

Takže s prostorem vyškovského pivovaru jste spokojeni?
Tomáš K.: Je to oproti Brnu super. Tam jsme zkoušeli ve sklepních prostorech, docela mokro, špatná akustika. Tady je místnost velká, krásná. Ještě mi tam chybí takové ty perské koberce, jaké používají System of a down . Teď bez vtípků, je to fakt bezva.

Tomáši, když pracuješ v Německu, tak co zahraniční koncerty, neláká vás to?
Tomáš Č.: Určitě láká, snažíme se o to a už je to v jednání. Posluchačská základna je větší než tady a těšíme se na to. Máme tam člověka, který pracuje na tom, abychom do Německa jeli hrát, ale zatím nic konkrétního není hotové.

Pojďme k zbrusu novému albu. Jak vznikal materiál pro vaši premiéru?
Tomáš Č.: Skladby vznikaly postupně prakticky od prvopočátku kapely a v posledních dvou letech se formovaly až do současné podoby. Výjimkou je snad skladba Eye For An Eye, se kterou jsme se přihlásili právě i do soutěže Rock Aréna Líheň 2011. Byla vydaná už na malém demu v říjnu loňského roku. To bylo mimochodem druhé v pořadí, první amatérské demo vzniklo brzy po zrodu kapely. Ale tahle písnička nebo její nová podoba je nejčerstvější, dá se říct.

Už design CD zaujme. Na přední straně Ježíš Kristus v ženské podobě, v pozadí Pripjať, tedy město vylidněné jako důsledek jaderné havárie v Černobylu…
Tomáš Č.: Ano, je to přesně tak, album má dva hlavní ústřední motivy. Zaprvé poukázat na nesmyslnost náboženských konfliktů a válek, jak je to celé absurdní a že není jediný racionální důvod, proč by se lidi mezi sebou nesnášeli. Druhou myšlenkou je připomenout si havárii v Černobylu před pětadvaceti lety. V dubnu bylo pětadvacáté výročí této tragédie a přesně v tu dobu jsme album nahrávali. Chceme tak vzdát čest všem obětem havárie a jejích důsledků z důvodu úniku radioaktivity.

Poukazuje na Černobyl i nějaká píseň z alba?
Tomáš Č.: Určitě, je to intro Countdown to Apocalypse, které připomíná přímo tu noc 26. dubna 1986, a hned druhá skladba City of Ghost, která je o rychlé evakuaci lidí z Pripjať. Lidé si tehdy mysleli, že odchází jen na pár dní a už se nikdy nevrátili.

A co postava ženy na obalu jako nápodoba Ježíše Krista?
Tomáš K.: Možná by se mohlo zdát, že právě obal sám o sobě útočí na křesťanství, ale vůbec to tak není.  Chceme jen ukázat obecně stupiditu náboženských konfliktů, ať už se jedná o islám, buddhismus a tak dále. Při bližším prozkoumání obrázku snad křesťané poznají, že je to tak.

Jak CD vznikalo, šlo to hladce?
Tomáš Č.: Nahrávali jsme jedenáct dní ve vyškovském studiu Davos Records Studio, pak se další dva měsíce mixovalo a vybíraly se finální podoby skladeb. Mezitím už dávno někdy od února vznikal obal, svoje nápady jsme prezentovali grafickému studiu Dis-Art design, které jsme si k tomuto účelu sami vybrali. A trefili jsme do černého, vyšli nám skvěle vstříc a podle motivu se vyvíjela finální podoba obalu.

Máme před sebou finální výrobek, takže spokojenost?
Ondřej: Maximální. Je to podle našich představ a možná i nad naše představy, výborné. Ta finální verze prostě stojí za to.

Jedna maličkost…na obalu jste tři, vás napočítám čtyři, v čem dělám chybu?
Petr: Žádná chyba, je to v pořádku. Členové jsou tam tři, protože já jsem byl jen vyzván, jestli bych nemohl za odstupujícího bubeníka nahrát cédéčko. Tak jsem přijal nabídku s tím, že za týden či čtrnáct dní se naučím celý repertoár a nahrajeme to ve studiu. Povedlo se a řekli jsme si, že budu v kapele hrát dál. Postupem času jsem ovšem zjistil, že bych to nestíhal, mám ještě jiné hudební projekty a časově je to problém. Proto se Fall A Prey prezentují jako tři, bubeník bude asi nový.

Takže neuvažuješ o tom, že by ses mezi klukama usadil natrvalo?
Petr: No, jak říkám, když jsem přišel, tak jsem chtěl. Hrozně se mi líbila atmosféra v kapele, jsou to strašně fajn lidi a takhle by to mělo být. Fakt se mi mezi nimi hraje dobře, začalo mě to bavit, nebyl to přímo můj styl hudby, ale člověka to vtáhne. Jenže z časových důvodů a ostatních komplikací to opravdu nejde, budu se navíc stěhovat, tak to není moc reálné. Snad se pak ještě s klukama hudebně potkáme.

Pánové, co by lidé měli vědět předtím, než si vezmou do rukou vaše album a pustí si ho?
Tomáš Č: Měli by být připraveni na určitou porci melodického trashmetalu, která v místních vodách těžko hledá obdoby. Neměla by je taky zaskočit hloubka textu, protože to nejsou jen plané řeči, ale jsou to reflexe na různé události – historické, náboženské, politické. A měli by vědět, že jak obal, tak skladba Atheist i další nemají pouze provokovat, ale poukázat právě na nesmyslnost religiózních válek a dalších konfliktů.

Co vás v nejbližší době čeká? Pozvěte fanoušky na svůj křest.
Ondřej: Křest bude v sobotu 23. července ve Vyškově na zahrádce hospody U Tribuny, tedy u fotbalového stadionu. Prostě místečko známé jako U Hrocha. Začátek akce o půl osmé, nejprve vystoupí domácí Wake Snakes, pak my a po nás System Of A Down Revival Brno. Vstupné bude jen padesát korun.
Tomáš K.: A co dál? Klasika. Samozřejmě co nejvíc zkoušek a pak koncerty. Je jich jako doprovodných k novému albu asi pět. No a dál bude určitě i nová tvorba. Věříme, že tohle naše první album nebude jedináček.

INFO:
Fall A Prey
Sestava:
Ondřej Longa – Kytara, zpěvy
Tomáš Komenda – basa
Tomáš Čech – kytara zpěv
Petr Nohavica – bicí
Nejbližší koncert:
23. července Vyškov – hospoda U Tribuny, křest alba Atheist
Kontakty:
www.fallaprey.com
www.myspace.com/fallaprey
www.bandzone.cz/fallaprey

Autor: DAVID MACH


Mohlo by ťa zaujímať

Juraj Somolányi – Skúšobne Bunker Music House sú miestom, kde hudobníci stretávajú svoje múzy

Už dvanástu sezónu funguje unikátny projekt Bunker Music House, ktorý umožňuje mladým kapelám, ale aj producentom či DJom, mať to najdôležitejšie: priestor na skúšanie...

CHEW – Nechceme byť iba hrdinami svojho mesta, preto cestujeme a koncertujeme, v dodávke sme si vytvorili vlastný neverbálny jazyk

Na americkej nezávislej scéne vyrástla ďalšia zaujímavá kapela. Chew z Atlanty sa nechávajú unášať vlnou psychedélie, v ktorej kombinujú zvuk živých nástrojov s elektronikou....

Francesco Tristano – Na svojich koncertoch chcem rozprávať príbeh, ktorý je zložený z hudby, ktorú milujem

Klavír je pre neho médiom, ktoré mu umožňuje navštíviť minulosť a interpretovať hudbu starých majstrov, no zároveň je aj nástrojom na vyjadrenie jeho vlastných...

Peter Pažický – Na hudbe je nesmierne pútavé, ako citlivo dokáže spracovať aj ťažké témy

Patrí k významným slovenským klaviristom a pedagógom, ako sólista vystupuje s renomovanými orchestrami a zároveň pôsobí ako komorný hráč v duu s Alešom Solárikom. Okrem koncertovania sa zameriava aj...