autor: Daniel Hevier ml.
Obľúbená česká skupina Mňága a Žďorp chodí na Slovensko veľmi rada. S obľubou tu hrajú, oslavujú výročia a stretávajú sa s fanúšikmi a svojimi priateľmi. Kapela, ktorej poetické texty o živote a jeho radostiach aj starostiach sú interpretované v svižnom pesničkárskom rocku, oslávi tento rok tridsiate výročie. Jediný narodeninový koncert na Slovensku sa odohrá 6. decembra v bratislavskom Majestic Music Clube. K ich českým hosťom Milan Nytra (Buty), Nikola Mucha (Mucha), Milan Cimfe (Krucipüsk) a Fanda Holy (Holy Fanda & the Reverends) pribudnú aj naši domáci hudobníci Branislav Jobus, Whisky, Michal Kaščák a skupina Chiki liki tu a.
![](https://www.musicpress.sk/wp-content/uploads/2020/03/unnamed-file.mpp.png)
![](https://www.musicpress.sk/wp-content/uploads/2020/03/buble.png)
Jasně! Nevím, jestli oddychnout je to pravé slovo, ale máme moc rádi různá zpěstření koncertů. Jsme jednoduchá kapela, koncerty a desky jsou to hlavní, co nás zajímá, a pokud jsme někdy měli na albech či živě nějaké hosty, vždycky to byli kamarádi.
![](https://www.musicpress.sk/wp-content/uploads/2020/03/unnamed-file.mpp.png)
![](https://www.musicpress.sk/wp-content/uploads/2020/03/buble.png)
Mišo Kaščák, důvěrný přítel z časů televizního pořadu Ladí neladí, poprvé jsem ho viděl na Rockfestu v Prahe s Bez ladu a skladu, když mu bylo patnáct. Chiki Liki Tua, stále bláznivá kapela, stále čistá, bystrý a vtipný Martin Višňovský. Braňo Jobus, zábavný a milý chlap, který se nebál postavit znova na nohy, všechny podoby jeho Vrbovských kapel jsou totál originálne. Miro Láber aka Whisky, cílevědomý týpek, ikona ze Slobodky a cestovatel, v lednu jedeme společně na Sri Lanku. To jsou všechno slovenští hosté, jejichž hudbu bez rozdílu a beze zbytku respektuju, mimojiné. 🙂 Za českou stranu dorazí hosté z nahrávání našeho posledního alba Třínohý pes – zpěvačka Nikola Mucha, klávesista Milan Nytra (exButy), banjista a hráč na autoharfu Fanda Holý a Milan Cimfe, který Psa produkoval a který bude zpívat a hrát na různý nástroje. Plus zpěvák Petr Váša, brněnský démon a náš velkej kámoš.
![](https://www.musicpress.sk/wp-content/uploads/2020/03/unnamed-file.mpp.png)
![](https://www.musicpress.sk/wp-content/uploads/2020/03/buble.png)
Jo, připravili a teď to aji s hosty trénujeme. Nechci vykecat všechno a nevím, co všechno se do programu dostane, ale bude to hodně starších písniček v kombinaci s písničkama ze Psa, které chceme odehrát v plném obsazení jako na albu. Neskromně bych řek, že nuda to nebude. (smiech)
![](https://www.musicpress.sk/wp-content/uploads/2020/03/unnamed-file.mpp.png)
![](https://www.musicpress.sk/wp-content/uploads/2020/03/buble.png)
Je to skvělý! Odehráli jsme dokopy něco mezi tři a čtyři tisíce koncertů a každé ozvláštnění je žádoucí, obzvlášť pokud jde o takové báječné a talentované kamarády. Umíme si to užít v základním obsazení, což je náš reálný a každodenní život, ale tohle je fakt svátek.
![](https://www.musicpress.sk/wp-content/uploads/2020/03/unnamed-file.mpp.png)
![](https://www.musicpress.sk/wp-content/uploads/2020/03/buble.png)
No, je to etapa po druhým rozvodu, kdy poprvé v životě žiju sám. Mám dost času na to uvědomit si, co jsem, kdo jsem, kam jdu a další bla bla bla, což se ukazuje jako fakt důležitý pro další život. Ze začátku to byla samozřejmě poněkud tryzna, ale o děti jsem nepřišel, což je pro mě zásadní, a zbytek se časem nějak stabilizoval. Naučil jsem se v padesáti prát v automatické pračce, došlo mi, kolik věcí jsem posral a proč, a taky jsem si všiml, že se mi dost věcí povedlo. Naštěstí mám pořád kapelu, která mě podržela a které se teď ve dnech, kdy jsou děti u maminky, věnuju úplně totálně naplno. Pokud se teda nevěnuju sobě, na což jsem taky celou tu dobu kašlal. A tohle všechno se promítlo do textů na novým albu. Zkráceně – nikdo nejsme dokonalý, každý může znovu začít, klidně hned, tři nohy úplně stačí, není třeba se hned věšet, když se nedaří, atakdál.
![](https://www.musicpress.sk/wp-content/uploads/2020/03/unnamed-file.mpp.png)
![](https://www.musicpress.sk/wp-content/uploads/2020/03/buble.png)
Když jsme měli prvního půl roku 1992 každý měsíc patnáct koncertů a u toho chodili do práce, takže jsme neustále připomínali zombíky v různým stádiu usínání. Konkrétným bodom byla věta kytaristy Martina Knora: Tak jsem dal, kluci, dneska výpověď. My ostatní srabíci jsme hned běželi a dali ji taky. (smiech)
![](https://www.musicpress.sk/wp-content/uploads/2020/03/unnamed-file.mpp.png)
![](https://www.musicpress.sk/wp-content/uploads/2020/03/buble.png)
Je to u nás asi jako všude jinde, někdy je to hned a někdy se s tím sereš půl roku, pak to někomu pustíš a on povie: A co dalšího tam máš? 🙂 Pro nás se to vlastně od začátku nezměnilo, ta možnost vymejšlet si ve zkušebně svoje písničky a dávat je do kupy s kapelou, je nejvíc. Je to dobrodružství, sránda, nemá to žádný hranice, někdy člověk dojme a překvapí sám sebe, někdy se musíš smířit s porážkou. 🙂 Až nás tohle začne nudit, bude konec.
![](https://www.musicpress.sk/wp-content/uploads/2020/03/unnamed-file.mpp.png)
![](https://www.musicpress.sk/wp-content/uploads/2020/03/buble.png)
Je to jeden z nejkomplikovanějších a nejbohatších jazyků na světě, z planetárního hlediska docela nepodstatný, ale moje životní láska. Využití v písničkách je pro mě skvělé, kvůli těm nuancíma možnostem. Když cítím, že se text poved a zbývá ho už jen na pár místech doleštit, je to naprosto skvělá situace, kterou si opravdu vychutnávám a občas i prodlužuju. Ale někdy bych to taky podpálil a nakrákoral pár anglických sloganů, byl slavnej v Júesej a hotovo, to je fakt. (smiech)