8.6 C
Slovakia
piatok, 29 mája, 2020
Home Reporty Milostné balady i našlapaný jazzrock

Milostné balady i našlapaný jazzrock

Jeden z posledních koncertů letošního ročníku festivalu byl opět výživnou půdou pro širší spektrum jazzových fanoušků. Dramaturgie JazzFestuBrno se opět nebála postavit v jeden koncertní večer do protikladu tradičnější pojetí jazzu a moderní fúzi, která směřovala až za hranice rocku. Podobná situace nastala při koncertu tria Pavla Wlosoka a objevitelského saxofonisty Donnyho McCaslina, tam se vše podařilo na jedničku. Nedělní koncertní spojení už tak šťastně nedopadlo.

Lori A. Williams & Christian Havel Quartet (US, AT)

Christian Havel je jedním z významných rakouských kytaristů, který za svou kariéru spolupracoval s mnohými světovými jmény. Na brněnský JazzFest přivezl quartet ve složení bicí, kytara, saxofon a jako lahůdku Erwina Schmidta na hammond organ B-3. Jako host večera vystoupila washingtonská rodačka Lori Williams. Repertoár quarteta plaval v tradičnějších jazzových vodách. Obsahem však nenudil a řemeslná zručnost celé kapely byla na nejvyšší možné úrovni. Výrazným prvkem byl neomylný swingový feel bubeníka Michaela Keula, který celou kapelu nekompromisně posouval kupředu. Koncert začal hravou kompozicí, kterou pro svou dceru složil saxofonista Bernhard Wiesinger. Zde se jasně projevila srostlost mezi jednotlivými muzikanty, kteří na sebe reagovali s okamžitou platností a přebírali melodie jeden po druhém. Sóla byla vkusně vystavěná a fungovaly ve prospěch celku. Prostor pro osobní přehlídku technické zručnosti zde nehrál roli.

Skvělým tahem kapelníka bylo přizvat do svého quartetu americkou zpěvačku Lori Williams. Její charisma muselo uchlácholit každého hudebního fajnšmekra. Procítěně dokázala fungovat v rychlejších swingových věcech, ale její hlavní disciplínou jsou bezesporu milostné balady, kde jí věříte každou notu. Jediným mínusem bylo, že až podezřele často připomínala Dianne Reeves. To už je však otázka osobního vkusu. Koncert vytvořil příjemnou intimní atmosféru a nabral by ještě více na intenzitě, kdyby se odehrál například v divadle Husa na provázku.

Christian Havel Sextet feat. Lori Williams – live 2017

Omar Hakim & Rachel Z ´OZ Experience´ feat. Linley Marthe & Louis Winsberg (US, FR, MU)

Do Sono Centra naopak patřilo vystoupení, které předvedl Omar Hakim se svým novým projektem OZ Experience. Jazz rocková fúze, otřásla Sono Centrem jak se patří. To je však bohužel všechno, co koncert způsobil. OZ Experience stavěl především na jménech všech zúčastněných než na hudbě. Byla to přehlídka jednotlivých hudebníků a jejich virtuozity. Jako celek to bohužel nefungovalo. Kompozice nevýrazné a ztracené v typických fusion postupech.

Omar Hakim Experience – live 2016

Koncert působil jako suché tápání po něčem zajímavém, co by vystupovalo z šedi jazzrockového paskvilu, bohužel neúspěšně. Dojmu z koncertu nepřidal ani fakt, že Rachel Z ten večer nebyla ve formě a s kyselým xichtem vystoupení přetrpěla. Ve finále navíc bez úklony odešla. Což zanechalo hořký dojem. Nezachránila to ani závěrečná Oz Experience úprava známého hitu Foo Fighters These Days z alba Wasting Light. Suma Sumárum –  virtuózní výkony všech zúčastněných, avšak jako kapela mdlé, bez chemie a jakékoliv inovace, která by hranice žánru někde posunula.

Omar Hakim jako by sestavil kapelu ze špičkových studiových hráčů, kteří však více než na vyznění celku myslí především na svou vlastní prezentaci. Což je opravdu škoda.